Mnohovesmír

Deník The New York Times otiskl 1. září 1987 fotografii zvláštního nálezu z Antarktidy.

Záhadné cosi vypadalo jako odštípnutý kus zdiva složený ze čtyř cihlám podobných, uměle opracovaných pravoúhlých kamenů. Analýza prokázala, že hornina nepochybně pochází z Marsu. Jak se k nám ale dostala? Byla nějakou obrovskou silou, snad výbuchem sopky nebo nárazem asteroidu, vytržena ze svého původního místa a po dlouhém letu kosmickým prostorem dopadla na Zemi jako meteorit? Je pozůstatkem něčeho, co bylo vyrobeno na Rudé planetě a záměrně přivezeno k nám? Pokud ano, kým? Jedna alternativa se už sama nabízí:

to ale zachviličku..

Protože nepředpokládáme, že by pozemšťané měli před desítkami tisíc či dokonce před půl milionem let vysoce vyvinutou civilizaci či techniku tak vyspělou, aby jim umožnila létat vesmírem, dostat se na Mars a, mezi jinými, vystavět tam monumenty včetně Tváře, logicky nám zbývají dvě další možnosti.

První z nich je ta, že na Marsu byli inteligentní bytosti, které nejenže se zabývaly megalitickými stavbami, ale shodou okolností i vypadaly jako my. Ovšem vzhledem k absenci i jen mikroorganizmů v půdě Marsu, nemluvně o rostlinstvu a zvířeně, které by mimo jiné zajistila humanoidním Marťanům výživu, se zdá být vznik marťanské populace příbuzné pozemšťanům nepravděpodobný.

Jedinou zbývající přijatelnou alternativou je ta, že někdo, ani z Marsu, ani ze Země, kdo byl schopen cestovat vesmírem už před půl milionem let, navštívili tuto část sluneční soustavy a zůstal;a pak po sobě zanechal mo numenty jak na Zemi, tak na Marsu, je zřejmé že to byli oni Anunnakové ze vzdálené planety Nibiru ( desátá planeta/planeta x ).

Právě na Marsu prý přestupovali a překládali náklad z obrovských meziplanetárních lodí do menších plavidel, s nimiž přistávali na Zemi.

Má to svoji logiku. Podobně uvažují i naši konstruktéři. Stav beztíže na orbitální dráze nebo menší přitažlivost na Marsu a Měsíci umožňují snadný start i velmi hmotným objektům, zatímco mnohem větší přitažlivost Země by překonávaly jen menší stroje.

Anunnakové,ony tajemné bytosti z kosmu, které vypadaly jako my a o nichž vyprávějí sumerské a biblické texty i některé další starověké spisy, měli přiletět před 445 tisíci lety. Zemi tedy už dávno opustily (?) Ale nějakou chvíly ještě pobývali v Babilonu a Egyptě. Jenže na marsu a v jeho blízkosti jako by stále kdosi byl, jako by právě tam byla udržována v prostoru základna mimozemské civilizace.

Skoro se zdá, že někdo neznámý rozhoduje o tom, co vše může lidstvo na Rudé planetě odhalit a co mu prozatím zůstane utajeno. Některé sondy byli v dosahu. Jiné nějaký čas úspěšně plnily svůj program, ale pak, jako kdyby se dotkly něčeho zapovězeného, záhadná porucha je navždy zastavila. Okolnosti byly většinou velmi tajemné. Nepodařilo se zjistit, co se vlastně stalo.

Velké podezření vyvolává především případ sovětské vesmírné sondy Fobos 2.

Ta byla na oběžnou dráhu okolo Marsu navedena koncem ledna roku 1989. Dva měsíce šlo všechno hladce.

Fobos 2 se zpočátku pohyboval po velmi protáhlé eliptické dráze, zkoumal atmosféru a povrch planety, pořizoval snímky.

Jeho dráha byla korekčními manévry upravována tak, aby se postupně srovnala s dráhou Phobosu, jednoho ze dvou Marsových měsíců. Měla ho nejprve fotografovat z malé vzdálenosti a 4.dubna přistát na jeho povrchu. K tomu už ale nedošlo.

Polední rádiové spojení se Zemí se uskutečnilo 25. března 1989. Během něj sonda vyfotografovala na povrchu Marsu neidentifikovatelný objekt.

Na jednom z posledních snímků, který odeslala, lze rozpoznat velký stín ve tvaru úzké elipsy. Rozhodně nemohlo jít o optický klam.

Ojekt zaznamenaly jak barevný film v kameře, tak infračervené přístroje ( zaměřuje teplo ). Což je samo o sobě zvláštní.

Těleso mělo zjevně teplotu než jeho okolí. Co to bylo? zahřívalo se rychlím, uměle vyvolaným pohybem, nebo se v něm nacházel zdroj energie? Je to důkaz, že nešlo o přírodní objekt? Rozhodně lze vyloučit skutečný stín vržený například právě Marsovým měsícem.

Touto podivnou událostí se spojení přerušilo. O pár hodin později se sice ozval slabý signál, ale pozemské centrum ho nedokázalo přesně zaměřit. Nastalo ticho. Následující kontakt, naplánovaný o dva dny později, vyzváněl do prázdna. Sověti prohlásili sondu za definitivně ztracenou.

To bylo první překvapení. Proč neuvedli, že nemohou navázat spojení? Věděli už, že Fobos 2 byl zničen? Tušili snad i kým a jak ? Úplně poslední snímek nebyl zveřejněn, takže se lze jen dohadovat, co naněm bylo. Proč se Sověti rozhodli ho utajit? Podle francouského tisku jeden z kontrolorů v kaliningradském kontrolním centru řekl, že omezené signály, které byly přijaty po posledním snímku, mu připadaly, jako by sledoval něco, co rotuje. Pokud se sonda začala točit kolem své osy, co to způsobilo? Zasáhla ji nějaká střela?

Proš se někomu na Marsu nelíbilo, že se sonda chystá přistát na Phobosu?

Co může být zapovězeného na měsíci, který na první pohled vypadá jako nevzhledná brambora?

I když jen na první pohled. Blíž zkoumání už naznačí, že mnohé na tomto satelitu není tak, jak by mělo.

 Zdroj: http://www.wirklich-tatsachen.estranky.cz/clanky/utok-neznamich