Mnohovesmír

V jedné z variant hypotéz více světů se spekulovalo o tom, že v černé díře dojde - alespoň z pohledu pozorovatele uvnitř - k procesu, který je obdobou inflace. Vesmírů tak neustále přibývá, ovšem různých různě rychle.

Protože nový vesmír má do určité míry dědit vlastnosti svého předchůdce (sadu fyzikálních zákonů, konstant...), je pak schopnost tvořit černé díry měřítkem jakési evoluční úspěšnosti (vesmíru i jeho potomků). Dědičnost by pravděpodobně nebyla stoprocentní, takže by mohla fungovat i další podmínka pro existenci darwinovské evoluce, totiž variabilita.
Není jen tak docela jasné, jak by různé vesmíry a jejich stále se větvící větve soupeřily o nějaké místo na slunci, třeba se vzájemně požíraly apod. Spíše to vypadá, že by jejich linie byly nezávislé. Tahle podmínka pro vznik adaptací, tedy soutěž o omezené zdroje, by možná chyběla. Každopádně - pokud to tak funguje, není se alespoň co divit, že i v našem vesmíru ochotně vznikají černé díry - protože takových vesmírů je nutně většina.

Ed Harrison z Massachusettské univerzity v Amherstu však jde na celý problém vzniku nového vesmíru ve vesmíru mateřském z trochu jiné strany. Což kdyby šlo o dílo inteligentních bytostí?
Harrison si to představuje nějak tak, že by na malý kousek hmoty byla aplikována obrovská energie. Takový objekt by pak zmizel z našeho časoprostoru, "někde jinde" by však začala kosmická expanze. Z tohoto hlediska by pak bylo jasné, proč je náš vesmír právě takový, aby v něm mohla vzniknout inteligence - prostě tyto své vlastnosti zdědil. (Eventuálně by mohl být výsledkem cílené "modifikace" původního vesmíru, která by vznik života ještě usnadnila, urychlila apod.)

zdroj:www.sciensworld.cz