Mnohovesmír

Krávy a jeleni jsou živý kompas 

Pasoucí se dobytek i spící jeleni mají těla vždy natočena podél severojižní osy k magnetickému poli Země. Potvrdili to evropští vědci pomocí satelitních snímků serveru Google Earth. Hlavy pasoucích se, nebo spících zvířat směřují vždy k severu.

Této vlastnosti si nevšimli po dlouhá tisíciletí lovci ani pastevci. Ti se domnívali, že zvířata jsou vždy natočena podle převládajících větrů nebo slunečních paprsků.

Zajímavý výzkum vedla Sabine Begall z Německa. Spolu s kolegy porovnávali na satelitních snímcích 8510 pasoucích se krav a pohyb jelenů na 308 pastvinách a pláních.

Výzkum také ukázal, jakým způsobem se ukládají ke spánku jeleni. Porovnali 3000 kusů na více jak 225 místech v České republice. Všechna zvířata byla skutečně nasměrována k magnetickému severu, nebo jihu. Jejich poloha se na první pohled lišila od směru převládajících větru a slunečních paprsků. To dokazuje, že zvířata mají v sobě zabudovaný nějaký vnitřní kompas a že nějakým způsobem dokážou vnímat zemský magnetismus.

Doposud se odborníci domnívali, že zemské magnetické pole využívají k přesunům spíše malí savci, hlodavci, ptáci, želvy a lososi.

Tuto vlastnost mohou mít i lidé a z velkých savců jsou v podezření velryby. Některé studie potvrdily, že lidé spící v pozici východ-západ mají daleko kratší rychlý spánek, tzv. spánkové cykly REM, ve kterém nastávají sny. Při změně polohy do pozice sever-jih se spánek prodlužuje.

Magnetické působí na živé tvory různě. Čím větší je odchylka magnetického a zeměpisného severu, tím větší je také odklon krav (nebo jelenů) od zeměpisného směru. Odklon závisí na zeměpisné poloze zkoumaného objektu.

Zdroj:
http://timesofindia.indiatimes.com/Cows_can_sense_magnetic_field/rssarticleshow/3406308.cms

Odborníci se k této nové teorii staví značně skepticky. Sledoval jsem rozhovor autora se zástupcem oficiální vědy. Věda tvrdošíjně tvrdí, že pokud se zvířata otáčí sněrem k magnetickému pólu, tak musejí mít v sobě nějakou feromagnetickou složku,  nebo prvek.  ten věda nenašla, proto zvířta nemohou rozpoznat kde je sever a jih. Domnívám se, že věda asi málo hledala.

Dráty s elektřinou mění chování zvířat

Vědcům se podařilo prokázat, že magnetické pole například pod dráty vysokého napětí má prokazatelný vliv na chování zvířat. Tudíž lze předpokládat, že ho bude mít i na člověka. Češi prokázali, že u stád jelenů a krav elektromagnetické pole drátů ruší schopnost pást se a spát v severojižním směru.

"Pokud se pod vedením vysokého napětí – a tedy v magnetickém poli – chová zvěř jinak, než je obvyklé, musí u ní nepochybně docházet ke změnám na mozkové, buněčné i molekulární úrovni," říká profesor Hynek Burda z Univerzity v Duisburgu-Essenu.

Výsledky svého nejnovějšího objevu zveřejňuje nejnovější číslo prestižního vědeckého časopisu USA Proceedings of National Academy of Sciences.

Pod článkem je podepsán zmíněný profesor Burda, německá kolegyně Sabine Begallová, Pavel Němec z Univerzity Karlovy a Jaroslav Červený z české Akademie věd.

Nyní přichází tým s poznáním, že zvěř tuto svoji schopnost ztrácí pod vedením vysokého napětí: pak se chová zcela chaoticky a staví se při pastvě do nejrůznějších světových stran. Jakmile se zvěř od vysokého napětí vzdálí, opět – při pastvě či při spánku – srovná těla do severojižního směru.

"Rušivý efekt elektromagnetických polí na chování zvěře je pozorovatelný asi do padesáti metrů od silnoproudého vedení," říká Pavel Němec.

Vědci přiznávají, že svým objevem otevírají dveře do místnosti, o níž jen tuší, co vše může skrývat.

"O vlivu elektrického pole na zdraví lidí existuje množství rozporuplných názorů, my se ale chceme věnovat dosud neprobádaným účinkům magnetického pole," dodává Burda.

Vysoké napětí blokuje vnitřní "kompas" zvěře

Když lidé projíždějí, případně procházejí českou krajinou, je jim v podstatě jedno, odkud a kam směřuje vedení vysokého napětí. Stáda krav, jelení či srnčí zvěře jsou na tom o poznání hůř. Jakmile se totiž přiblíží ke stožárům vysokého napětí, zmizí "střelka" jejich vnitřního geokompasu.

"Pod těmi dráty se vnitřní kompas zvěře doslova vyruší, takže se začnou rázem chovat zcela jinak. Jakmile se ale od stožárů vzdálí, tak se jim jejich cit pro určení severu či jihu okamžitě vrací," prozrazuje profesor Hynek Burda z Univerzity v Duisburgu-Essenu.

Stovky terénních pozorování jelení a srnčí zvěře a tisíce satelitních či leteckých snímků hovoří i podle Jaroslava Červeného z české Akademie věd zcela přesvědčivě – vedení vysokého napětí dočasně blokuje zatím jen obtížně vysvětlitelnou schopnost zvěře orientovat se v terénu.

Pavel Němec z katedry zoologie Univerzity Karlovy vysvětluje zablokování přírodního "kompasu" zvěře následovně:

"Střídavý proud ve vysokém napětí produkuje střídavé magnetické pole a to pak mění zemský magnetismus, podle něhož se orientují stáda. Je to podobné jako s rádiem, když nemá signál a z reproduktorů slyšíme jen šum."

Podle akademika Červeného jde o první jednoznačné a jednoduché měření vlivu magnetického pole na chování zvířat. Vědci se již nyní připravují na další etapu výzkumu: pokud se mění chování zvěře, může elektromagnetické pole v blízkosti vysokého napětí škodit i jejímu zdraví? A nakolik se pak mohou tyto účinky dotknout kondice lidí?

"Tímto směrem bychom se chtěli nyní ve výzkumu vydat," naznačuje profesor Burda.

"Viníkem" je rypoš africký

Vnitřní kompas, podle něhož se zvěř staví jen do jižního či severního směru, je zřejmě nejdiskutovanějším vědeckým objevem na internetových stránkách.

Ohlasy, postřehy či názory jdou do statisíců. Může za to přitom nezávazná diskuse českých vědců na vánočním večírku. Popíjeli střídmě pivo a podivovali se nad schopnostmi dočista slepého rypoše afrického (druh hlodavce, pozn. red.), který se pod zemí hravě orientuje.

"Jen jsem tak v euforii té debaty nadhodil, zda je možné dokázat, jaký vliv má zemský magnetismus na člověka. Hned jsme to ale kvůli složitosti výzkumu zavrhli. Druhý den jsem přesto jen tak z hecu vyhledával na internetu satelitní a letecké snímky velkých savců a s úžasem zjistil, že se například na nizozemských pastvinách krávy pasou téměř vždy v severojižním směru," popisuje začátky unikátního výzkumu profesor Burda.

Vědci zatím jen spekulují o významu tohoto "šiku". Může jít například o obranu proti predátorům, kdy je zvěř připravena bleskově a bez zmatků vyrazit stejným směrem. Anebo o "pomůcku" při hledání pastvin.