Mnohovesmír

Kniha o Adamském je osvěžujícím pohledem na prvního a nejslavnějšího kontaktéra moderní doby. Na začátku 50tých let šokoval George Adamski světovou veřejnost svými mimořádnými příběhy o setkání a cestách s lidsky vyhlížejícími mimozemšťany z planet v našem solárním systému. Cestoval po celém světě a vyprávěl o své osobní zkušenosti a esoterické „vesmírné filosofii“, která mu byla vysvětlována. Adamski byl zván mnoha vlivnými VIP osobami, aby jim podal svědectví z první ruky o „vesmírných bratrech“, jak své mimozemské návštěvníky popisoval. Autor knihy Gerard Aartsen zaujal nekonvenční přístup k sepsání své knihy o Adamském. Nepředkládá nové důkazy nebo výpovědi, aby uklidnil dlouhotrvající spory obklopující Adamského tvrzení. Namísto toho Aartsen představuje osobní informace o Adamského životě a cestách, aby osvěžil nový pohled na Adamského jako na někoho, kdo byl „vizionářským“ učitelem, který byl daleko vepředu před těmi, co proti němu vedli studenou válku. Zkušenosti Adamského s „vesmírnými bratry“ jen předkládají misi a filosofii, kterou si Adamski předsevzal již na začátku svého života. Nejtragičtější okamžik Adamského života byla smrt jeho polského otce nedlouho poté, co emigroval do USA s egyptskou ženou a s čtyřletým Adamskim. Naštěstí záhadný, vysoký, rodinný přítel nazývaný Sid, se jej sám ujal, aby byl malému Adamskému životním rádcem, čímž se mu dostávalo soukromého vyučování. „Strýček Sid“, jak byl rodinou důvěrně nazýván, navrhnul, aby Adamski využil otcovo vzdělání v Tibetu v „klášteře Lamas.“ Adamského matka ochotně souhlasila s neobvyklým návrhem strýčka Sida. Když Adamski dovršil 12 let, což je věk, kdy se koná většina zasvěcujících rituálů mladých mužů, byl Adamski vzat do Tibetu. Strávil tam něco mezi třemi až šesti lety učením buddhistické filosofie z rukou tibetských lámů a nebo od „mistrů moudrosti“, jak je popisuje Aartsen. Kdo byl „strýček Sid“, který platil Adamskému výdaje a učení pro takové nekonvenční vzdělání v dětství? Podle Aartsena, což malý Adamski asi nevěděl, byl strýček Sid sám jedním z vesmírných bratrů, se kterými se později, v roce 1952, Adamski setkal a spřátelil se s nimi. Poté, co se z Tibetu vrátil do USA, Adamski nabyl některé velmi nekonvenční schopnosti ze svého pobytu s tibetskými učiteli, kteří jej naučili „ovládal čtyři elementy: oheň, vodu, vzduch a zemi.“ Jeho nově nabyté schopnosti byly demonstrovány těm, kteří Adamskému věřili, ale Adamski bagatelizoval takové schopnosti jako nevýznamné ve srovnání s filosofií, kterou se naučil v Tibetu. Aartsen cituje jiného autora Henryho Dohana, který vysvětloval další Adamského odůvodnění: „Lidem, kteří byli kolem Adamského a kteří znali jeho neobvyklou sílu, bylo řečeno, aby to drželi v tajnosti. Adamski se domníval, že by to ublížilo jeho prestiži jakožto učitele, když by ho lidé považovali za kouzelníka.“ Někdy v této době ve 30tých letech zřídil Adamski „Královský řád Tibetu“ a klášter v Laguna Beach v Kalifornii. Proto se stal jedním z prvních lidí ve Spojených státech, který učil esoterickým praktikám a filosofii, kterou se naučil přímo od tibetských lámů. Adamského první kniha následovala brzy poté, v roce 1936 a nesla titul „Wisdom of The Masters of the Far East. (Moudrost mistrů dálného Východu)“ V ní hloubá nad tím, co se naučil v Tibetu, což shrnul v rozhovoru z roku 1934 pro Los Angeles Times, kde říká: „Naučil jsem se tam významné pravdy o střeše světa nebo spíše způsob, jak aplikovat vědomosti starých dob v běžném životě, abych léčil tělo a mysl a dosáhl mistrovství nad samým já a nad svou duší.“ Takže Adamski nebyl zjevným oportunistou, který vykouzlil nějakou filozofii a zbudoval si kolem sebe nějaký kult. Narozdíl od toho byl někým, kdo strávil své dětství přímo učením se s některými ze světových velkých učitelů esoterických praktik a filosofií v Tibetu. To je totiž možná tím největším Aartsenovým příspěvkem v jeho knize. Většina kritiků Adamského vlastně ignoruje nebo zlehčuje jeho velmi významné zkušenosti a učení, které Adamski v Tibetu získal jako mladý jinoch. Místo toho napadají jeho postavu a vyobrazují Adamského jako člověka, který propaguje sám sebe, jako kult osobnosti, který neměl žádné výslovné vzdělání v esoterických praktikách ani filosofii, které vyučoval. Na rozdíl od těchto výpadů byla Adamského výuka a vzdělávání započaté v dětství ideálním tréninkem pro to, co se naučil a později v životě praktikoval. Na konci 40tých a na začátku 50tých let začal Adamski fotografovat UFO nebo létající talíře, jak se jim tenkrát říkalo. Jeho fotky létajících talířů byly mezi těmi nejlepšími, jaké byly v těch dobách pořízeny a ukazovaly různé typy plavidel – dlouhé válcovité mateřské lodě, koule světel a slavné fotky průzkumné lodi. Aartsen vysvětluje slavné setkání z roku 1952 v Desert Center s jedním z vesmírných bratrů. Orthon tvrdil, že je z Venuše a dokonce vzal Adamského na mateřskou loď mimozemšťanů z Venuše a ze Saturna. Adamski tvrdil, že se setkal na této mateřské lodi s mistry moudrosti, jak z Venuše, tak ze Saturna. Aartsen popisuje diskuzi, která vzrostla později v NASA s vesmírnou sondou, která ukazovala extrémní podmínky prostředí na Venuši a Saturnu, což tam činilo život lidí nemožným. Zatím co byly informace z mise NASA použity k diskreditaci tvrzení Adamského o lidech na těchto planetách žijících v našem slunečním systému, jedna věc se přehlédla, a to, že život by mohl existovat v různých dimenzích. Podle novodobé „teorie strun“, jak vysvětloval profesor Michio Kaku, existuje až deset dimenzí obsažených ve vesmírném čase. Takže na stejném místě a čase, by se mohl člověk setkat s nevlídnými životními podmínkami v jedné dimenzi a se vzkvétající civilizací v druhé. Pravděpodobně na Venuši a na Saturnu existuje prosperující civilizace, ale v dimenzi, která nemůže být identifikována vědeckými instrumenty. Před Adamského smrtí, 23.3. 1965, Aartsen vypráví, jak Adamski slíbil, že se vrátí jako mladý muž, aby pokračoval ve své pozemské misi. Ve smutečním oznámení, lord Desmond Leslie, součást anglicko-irské aristokracie a spoluautor Adamského první ,,nevědecko“-fantastické knihy napsal: „Nevěřím, že jsme tu Adamského viděli naposled. Jestli se narodí na jiné planetě, slíbil, že se vrátí a bude nás kontaktovat až to bude možné.“ Neuvěřitelné je, že den po jeho smrti, nějaký Angličan jménem Earnest Arthur Bryant, měl kontaktní zkušenost se třemi mimozemšťany údajně z Venuše. Mezi nimi byl jeden, kterého si tento Angličan pamatuje, že měl něco kolem 14 až 15 let. Bryant o tom píše: „Ten mladík vypadal, že tu skupinu vede. Byl uvolněnější a nenucenější než ty ostatní dva. Řekl: «Moje jméno je Jamski» (nebo přinejmenším to tak znělo). Měl jsem dojem, že je to Rus, kromě toho, že měl americký přízvuk, ale když jsem se zeptal odkud pochází, odpověděl: »Jsem z Venuše« Možná, že to bylo tím pohledem do mé tváře, a tak se otočil k těm dvěma ostatním a řekl: «Kdyby tu byl Des Les, pochopil by to».“ Pozoruhodné je, že mladý Venušan „Jamski“ (reinkarnovaný Adamski?) mluvil o „Des Lesovi“, čímž možná naznačoval, že se odvolává na Adamského dlouholetého přítele Desmonda Leslieho. Něuvěřitelně zní to, že Bryant přísahal, že předtím nic o Georgi Adamském nevěděl, natož, že o den dříve zemřel. O mnoho let později se vyskytl incident, který se také zdál, že vyplňuje Adamského slib o tom, že se vrátí na Zem pomoci lidstvu přijmout vesmírné bratry. Italský kontaktér jménem Giorgio Dibitonto tvrdil, že se v roce 1980 on a jeho společníci setkali s mladým mužem z Venuše, jehož jméno bylo George. Dibitonto popisoval, jak mu jej jiný Venušan jménem Rafael představil: „...byl nám představen další muž...Jeho jméno je George, řekl nám Rafael...Tento náš bratr žil po nějakou dobu na Zemi, kam si zvolil přijít na misi. Nyní se k nám vrátil.“ Aartsenova kniha neuspokojí tvrdé skeptiky ohledně věrohodnosti tvrzení Adamského o kontaktech s mimozemšťany z různých planet naší sluneční soustavy. Avšak Aartsen poskytuje důležitý, nový pohled do Adamského života a filosofie. Pro tyto kritiky se Adamského rozšířené vzdělání v Tibetu objevuje jako něco neobyčejného a je samo o sobě jakousi znamenitou přípravou na mimozemský život. Adamski jistě získal zkušenosti, filosofie a schopnosti, které později sloužily k jeho dobrému užitku, když čelil skeptickému světu se svými neobvyklými tvrzeními o mimozemském kontaktu. Aartsenův úspěch obdivuhodně spočívá v tom, že prezentuje informace o Adamského životě, zkušenostech a filosofii, který mnozí vůbec neznali. Pro takové čtenáře je kniha „GEORGE ADAMSKI: A Herald for the Space Brothers“ otevřeným, čestným oceněním někoho, kdo navždy změnil to, jak náš svět nahlíží na mimozemský život. Myšlenka přátelských, lidsky vyhlížejících „vesmírných bratrů“, kteří jsou zde, aby pomohli vzdělávat a vést lidstvo, stále neztrácí svůj účinek. To je rozdíl od téměř propagandistického útoku ne-lidsky vypadajících mimozemšťanů, kteří v podstatě jen unášejí civilisty pro genetické experimenty, jak je rádi vyobrazují masmédia a mnoho badatelů UFO. Ať již člověk souhlasí s tvrzeními Adamského o tom, že je kontaktér, jasné je, že jeho vzdělání v dětství v Tibetu jej dobře připravilo na neobvyklé události a na učení, které se později stalo známé po celém světě. PhDr. Michael Salla 17.8. 2010 překlad Karel Rašín Zdroj: www.exopolitika.cz