Jdi na obsah Jdi na menu
 


Případ z Kursku (Rusko)

18. 11. 2013

Kurský web ddd.kursk.ru publikoval zajímavou novinku. Počátkem září 2013 se na jedné služebně policie ve městě Kursk rozezvučel telefon. Obsahem telefonátu bylo oznámení, že se po perónu vlakového nádraží v obci Ryškovo prochází jakýsi cizí muž v oděvu policisty z dob Sovětského svazu. Na místo vyjela operativní skupina vedená majorem Černovjajevym. Na místě skutečně po perónu kráčela klidným krokem osoba, oděná do uniformy policisty Sovětského svazu. Tento člověk si udiveně prohlížel vše kolem. Muž vypadal čistě, upraveně, měl nažehlenou uniformu i košili a nablýskané boty. Na opasku měl kožené pouzdro na pistoli. Z kapsy uniformy vyňal při kontrole - coby doklad - pověření spolupracovníka policie, vydané policejním oddělením v Tamboru r.1984 a znějící na jméno Viktor Ageev. K překvapení operativců vypadal muž stejně jako na fotografii z roku 1984, za dlouhé roky se vůbec nezměnil! Kurští policisté zatelefonovali do Tamboru a bylo jim potvrzeno, že Viktor Ageev byl kdysi skutečně jejich spolupracovníkem, ale je již téměř 30 let nezvěstný. To, co uslyšeli, vyvolalo u kurských policistů šok. Kde se ten muž nacházel tolik let? Proč nezestárnul, proč má na sobě dávno neplatnou uniformu? Sám muž jim ale nemohl zodpovědět nic. Na nic se zprvu nepamatoval, dokonce ani na své vlastní jméno. Ve všech přítomných to zanechávalo pocit, jakoby sem byl přenesen z dávných sovětských dob.

Jak jen v tomto případě nepomyslet na paralelní světy? Tím víc, že si po čase náš hrdina vzpomněl na něco z minulého času, na nevelké kosmické lodě ve tvaru disku, na neznámé bytosti, které se s ním stýkaly. Od lidí se odlišovaly pouze obrovským rozměrem hlavy a skoro přes třetinu obličeje velkýma očima. Bytosti se s mužem dorozumívaly spisovnou ruštinou a zajímaly se o jeho práci i osobní život.

Když strážci pořádku uslyšeli tuto fantastickou historku, rozesmáli se. Ale jejich major je okřikl: „Mlčte všichni a podívejte se pořádně, co to má na šíji!“ Muž měl na šíji pod kůží implantován mikročip. Ten mu byl o něco později chirurgickou cestou odstraněn.

Přiznávám, že jsem zprvu také myslela, že policisté natrefili jen na nešťastného, nemocného člověka. Ale na druhou stranu podobnými případy se hemží celý internet. Kupříkladu na Západě známý ufolog Budd Hopkins vyprávěl světu unikátní případ, kdy 30. listopadu 1989 v New Yorku před zraky mnoha svědků došlo k přemístění vzduchem Lindy K. třemi humanoidy. Byla unesena z okna bytu a přemístěna do létajícího talíře, který se vznášel nad Brooklynským mostem. Mnozí ze svědků měli zato, že šlo o natáčení filmu. Poprvé tak mimozemšťané doslova demonstrovali před zraky publika průběh únosu. Když Lindu K. vrátili, podrobila se hypnóze a vyprávěla podrobnosti o svém pobytu na lodi s humanoidy. Z její nosní přepážky byl vyňat cizorodý předmět. Dle mínění Budda Hopkinse zasluhují únosy lidí mimozemšťany seriózní zkoumání navzdory skeptikům. Není možné, aby

tisíce lidí na planetě Zemi fantazírovalo stejným způsobem. A koneckonců, sami by si implantáty pod kůži nevpravili.

Ale vraťme se k hrdinovi našeho příběhu. Viktor Ageev je dle mínění svých přátel dobrý manžel a otec dvou dětí. Jeho žena je v Tamboru známou právničkou. Kolegové hovoří o Viktorovi jako o rozumném specialistovi a spořádaném člověku. V den Viktorova zmizení probíhalo vše jako obvykle. Večer zašel na oddělení uložit svou zbraň do trezoru. Ale nikdo už ho neviděl vyjít z budovy ven! To potvrdili jak hlídači budovy, tak Viktorovi kolegové, kteří stáli tou dobou u vchodu do oddělení. Následující den Viktorova manželka spustila poplach a jeho kolegové prohledali doslova celé město. Viktor jakoby se do země propadl.

Po nějakém čase se nešťastné manželce začaly zdát podivné, nejasné sny. Vídávala svého manžela v oblacích s neznámými bytostmi. Prosila ho, aby se vrátil na Zem, ale on jí odpověděl, že „ještě není čas“. Měsíc před návratem Viktora se více lidem, kteří Viktora osobně znali, zdál podobný sen - viděli v něm Viktora stát na nějakém nádraží a od něj se vzdaloval jakýsi svítící objekt. Není tedy ani divu, že když se tito lidé dozvěděli o Viktorově návratu, hovořili všichni jako jeden hlas, když říkali:“Čekali jsme na váš telefonát, že jste našeho Víťu našli na nádraží“. Jak toto vysvětlit? Čím jsem si ale jista, je, že není správné takovéto události zatajovat. Vždyť je to náš život. A čím více budeme dostávat informací, tím dříve se přiblížíme k rozluštění velkých tajemství Vesmíru.

 

P.S. V současné době se Viktor Ageev nachází na pozorování v Moskvě v Institutu Serbského.

Touto událostí se již zabývají i další ruští a zahraniční vědci.

(Z etických důvodů byla jména v článku změněna.)

Překlad z ruštiny: Iva Jelínková

Zdroje:paranormal.news.ru

www.esoreiter.ru



Více zde: http://www.exopolitika.cz/news/pripad-z-kursku-rusko-/

Kurský web ddd.kursk.ru publikoval zajímavou novinku.

Počátkem září 2013 se na jedné služebně policie ve městě Kursk rozezvučel telefon. Obsahem telefonátu bylo oznámení, že se po perónu vlakového nádraží v obci Ryškovo prochází jakýsi cizí muž v oděvu policisty z dob Sovětského svazu. Na místo vyjela operativní skupina vedená majorem Černovjajevym.

Na místě skutečně po perónu kráčela klidným krokem osoba, oděná do uniformy policisty Sovětského svazu. Tento člověk si udiveně prohlížel vše kolem. Muž vypadal čistě, upraveně, měl nažehlenou uniformu i košili a nablýskané boty. Na opasku měl kožené pouzdro na pistoli. Z kapsy uniformy vyňal při kontrole - coby doklad - pověření spolupracovníka policie, vydané policejním oddělením v Tamboru r.1984 a znějící na jméno Viktor Ageev. K překvapení operativců vypadal muž stejně jako na fotografii z roku 1984, za dlouhé roky se vůbec nezměnil! Kurští policisté zatelefonovali do Tamboru a bylo jim potvrzeno, že Viktor Ageev byl kdysi skutečně jejich spolupracovníkem, ale je již téměř 30 let nezvěstný. To, co uslyšeli, vyvolalo u kurských policistů šok. Kde se ten muž nacházel tolik let? Proč nezestárnul, proč má na sobě dávno neplatnou uniformu? Sám muž jim ale nemohl zodpovědět nic. Na nic se zprvu nepamatoval, dokonce ani na své vlastní jméno. Ve všech přítomných to zanechávalo pocit, jakoby sem byl přenesen z dávných sovětských dob.

Jak jen v tomto případě nepomyslet na paralelní světy? Tím víc, že si po čase náš hrdina vzpomněl na něco z minulého času, na nevelké kosmické lodě ve tvaru disku, na neznámé bytosti, které se s ním stýkaly. Od lidí se odlišovaly pouze obrovským rozměrem hlavy a skoro přes třetinu obličeje velkýma očima. Bytosti se s mužem dorozumívaly spisovnou ruštinou a zajímaly se o jeho práci i osobní život.
Když strážci pořádku uslyšeli tuto fantastickou historku, rozesmáli se. Ale jejich major je okřikl: „Mlčte všichni a podívejte se pořádně, co to má na šíji!“ Muž měl na šíji pod kůží implantován mikročip. Ten mu byl o něco později chirurgickou cestou odstraněn.
Přiznávám, že jsem zprvu také myslela, že policisté natrefili jen na nešťastného, nemocného člověka. Ale na druhou stranu podobnými případy se hemží celý internet. Kupříkladu na Západě známý ufolog Budd Hopkins vyprávěl světu unikátní případ, kdy 30. listopadu 1989 v New Yorku před zraky mnoha svědků došlo k přemístění vzduchem Lindy K. třemi humanoidy. Byla unesena z okna bytu a přemístěna do létajícího talíře, který se vznášel nad Brooklynským mostem. Mnozí ze svědků měli zato, že šlo o natáčení filmu. Poprvé tak mimozemšťané doslova demonstrovali před zraky publika průběh únosu. Když Lindu K. vrátili, podrobila se hypnóze a vyprávěla podrobnosti o svém pobytu na lodi s humanoidy. Z její nosní přepážky byl vyňat cizorodý předmět. Dle mínění Budda Hopkinse zasluhují únosy lidí mimozemšťany seriózní zkoumání navzdory skeptikům. Není možné, aby
tisíce lidí na planetě Zemi fantazírovalo stejným způsobem. A koneckonců, sami by si implantáty pod kůži nevpravili.
Ale vraťme se k hrdinovi našeho příběhu. Viktor Ageev je dle mínění svých přátel dobrý manžel a otec dvou dětí. Jeho žena je v Tamboru známou právničkou. Kolegové hovoří o Viktorovi jako o rozumném specialistovi a spořádaném člověku. V den Viktorova zmizení probíhalo vše jako obvykle. Večer zašel na oddělení uložit svou zbraň do trezoru. Ale nikdo už ho neviděl vyjít z budovy ven! To potvrdili jak hlídači budovy, tak Viktorovi kolegové, kteří stáli tou dobou u vchodu do oddělení. Následující den Viktorova manželka spustila poplach a jeho kolegové prohledali doslova celé město. Viktor jakoby se do země propadl.
Po nějakém čase se nešťastné manželce začaly zdát podivné, nejasné sny. Vídávala svého manžela v oblacích s neznámými bytostmi. Prosila ho, aby se vrátil na Zem, ale on jí odpověděl, že „ještě není čas“. Měsíc před návratem Viktora se více lidem, kteří Viktora osobně znali, zdál podobný sen - viděli v něm Viktora stát na nějakém nádraží a od něj se vzdaloval jakýsi svítící objekt. Není tedy ani divu, že když se tito lidé dozvěděli o Viktorově návratu, hovořili všichni jako jeden hlas, když říkali:“Čekali jsme na váš telefonát, že jste našeho Víťu našli na nádraží“. Jak toto vysvětlit? Čím jsem si ale jista, je, že není správné takovéto události zatajovat. Vždyť je to náš život. A čím více budeme dostávat informací, tím dříve se přiblížíme k rozluštění velkých tajemství Vesmíru.
 
P.S. V současné době se Viktor Ageev nachází na pozorování v Moskvě v Institutu Serbského.
Touto událostí se již zabývají i další ruští a zahraniční vědci.
 
(Z etických důvodů byla jména v článku změněna.)
 
Překlad z ruštiny: Iva Jelínková
 
Zdroje:paranormal.news.ru
www.esoreiter.ru
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Tam je možné všechno...

Kolobrachin Vladimirovič Golka,15. 5. 2016 8:54

... stačí pár stakanů vodky, kolchozníci.