Mnohovesmír

Lidé, kteří meditují, neupadají do letargie nebo polospánku, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale právě naopak, jejich mozek je překvapivě aktivní a bdělý. Neurolog Dylan DeLosAngeles z Flinderova lékařského centra (Flinders Medical Centre, FMC) v Adelaide zkoumal mozkovou aktivitu u třinácti osob praktikujících buddhistickou meditaci a dokázal u nich rozlišit celkem pět mimořádných stavů. Své poznatky shrnul v přednášce na Světovém kongresů neurologů (World Congress of Neuroscience - IBRO 2007) v australském Melbourne.

Jaká je podstata světa, ve kterém žijeme? Existuje objektivní realita? Mohou subatomární částice komunikovat mezi sebou bez ohledu na časoprostorová omezení? Může lidská mysl nebo mysl jiných živých bytostí ovládat stroje? Zajímavé vědecké výzkumy a experimenty, o nichž pojednává tento článek, mohou být interpretovány rozdílně. Záleží jen na vás, jak si na položené otázky odpovíte vy.

V roce 1982 došlo k zajímavé události. Na univerzitě v Paříži provedl výzkumný tým vedený fyzikem Alainem Aspectem experiment, který by se mohl stát jedním z nejvýznamnějších experimentů 20. století. Jenomže z večerních zpráv jste se o něm určitě nic nedozvěděli. A pokud nemáte ve zvyku číst odborné časopisy, tak jste pravděpodobně asi nikdy neslyšeli jméno Aspect, ačkoli jsou zde i tací, kteří věří, že jeho objev může změnit tvář vědy.

V jedné z variant hypotéz více světů se spekulovalo o tom, že v černé díře dojde - alespoň z pohledu pozorovatele uvnitř - k procesu, který je obdobou inflace. Vesmírů tak neustále přibývá, ovšem různých různě rychle.
Ed Harrison z Massachusettské univerzity v Amherstu však jde na celý problém vzniku nového vesmíru ve vesmíru mateřském z trochu jiné strany. Což kdyby šlo o dílo inteligentních bytostí?