Mnohovesmír

Od té doby, co Demokritos mluvil o existenci „atomu" nebo „nedělitelné částečky," přes dvě millenia naší historie lidé stále zkoumali a zvažovali existenci základního stavebního kamene vesmíru. V posledním století nebyla objevena pouze vnitřní struktura atomu, ale objeveno bylo i jeho rozdělení do více základních částic.

Pro všechno, co se v materiálním světě pohybuje nebo mění, je zapotřebí energie. Proto je dnes spotřeba energie obrovská. Z velké části je tato spotřeba pokryta procesy spalování pro účely vytápění a také tepelně energetickými zařízeními.

Frank J. Tipler, významná osobnost v oblasti kosmologie a astrofyziky, autor populární knihy "Fyzika nesmrtelnosti" odpověděl na otázku, co by chtěl svojí poslední publikací sdělit čtenářům. Řekl doslovně: Immanuel Kant tvrdil, že jsou tři základní otázky metafyziky: Existuje Bůh? Máme svobodnou vůli? Je nějaký posmrtný život? Já tuto problematiku převádím do fyzikální roviny a na všechny tři otázky odpovídám ANO.

30.06.09   dr. David Wilcock

Co se chystáme předložit ve druhé části, v díle „Vaše DNA se mění!“, bude závažným krokem kupředu v porozumění nauce, kterou prezentujeme zde. Jakkoliv budete ohromeni, až dočtete, vězte, že je toho ještě mnohem více a že je to stále pouze úvod do celé záležitosti!

Skupina výzkumníků pracujících na Projektu lidského genomu brzy oznámí úžasný vědecký objev: věří, že mají v rukou důkazy svědčící o tom, že takzvaná nekódovaná sekvence, která tvoří 97% lidské genetické informace uložené v DNK, neobsahuje nic menšího než genetický kód neznámé formy mimozemského života.

"Jednoduše dosud nemáme skutečně ujednocený pohled na svět, obraz, prezentující jakési nedvojsmyslné souhrnné schéma. ... tuto hlubokou trhlinu lze překonat jen revolučně novou představou."
Etienne Klein & Marc Lachieze-Rey v "PÁTRÁNÍ PO JEDNOTĚ - Dobrodružství fyziky" (THE QUEST FOR UNITY - The Adventure of Physics). 

Ve vakuu se toho děje tolik, že se začíná jevit jako substance s vlastními zákonitostmi a pravidly. Našim dnešním průvodcem kvantovým éterem je Paul Davies, fyzik vyučující na australské Macquarie University v Sydney a na University of Queensland. Je znám hlavně pro svou práci v oblasti pokusů s kvantovou gravitací, ačkoli k této problematice nepřistupuje přesně stejně jako třeba Lee Smolin a lidé, kteří se zabývají teorií superstrun. Je to člověk, který upřednostňuje střízlivější přístup.

Hypotéza elektrického slunce je logickou extrapolací teorie elektro-plazmového vesmíru, jejíž základy položili Hannes Alfvén, Kristian Birkeland, P. Carlqvist a jiní. Mužem, který začal kodifikovat tyto myšlenky, byl dnes již zesnulý inženýr Ralf E. Jürgens z arizonského Flagstaff. V jeho práci posléze pokračoval Earl R. Milton, profesor fyziky na University of Lethbridge v Anglii. Představy ztělesňované plazmovým vesmírem dále rozvinuli výzkumníci jako například Wallace Thornhill, Anthony L. Peratt, Erik Lerner, a jiní. Dnes už je nepochybné, že při úkazech pozorovaných na Slunci hrají elektrické efekty v plazmě důležitou, ne-li klíčovou roli.

Nikola Tesla na sklonku života pronesl několik výroků, které současná elektrotechnika má za obskurní blouznění stárnoucího podivína. Škoda. Protože pak nám nutně musí unikat poznatky, které by skutečně mohly úplně změnit přístup k médiu, jemuž říkáme elektřina…

Čas není tak „skutečný" a pevný, jak si možná myslíte. Cha­rakter času se mění s nově přicházejícími energiemi. Některé hodiny utíkají pomalu, a jiné utečou rychle jako voda. Možná jste si všimli, že některé dny se zdají nekonečné a jindy je hned večer. To není jen vaší fantazií nebo pocitem, podoba času ve vaší dimenzi se opravdu stává proměnlivější a méně fixní.