Mnohovesmír

Vědecké setkání, při kterém byly oznámeny výsledky experimentu komunikace s kruhy v obilí v BULHARSKU

Denní život, který vnímáme našimi 5 smysly není skutečný
Kvantová fyzika dokázala, že prostor a čas jsou iluzí pozorovatele,
Proto naše těla nemůžou být skutečná, pokud zaujímají nějaký prostor.

Jedna z mých prvních vzpomínek je na hvězdy. Byl jsem si vždycky vědom, že jsme hvězdná stvoření, hvězdné děti. Dokonce už když jsem byl velmi malý, vzhlížel jsem k diamantům světla na nebesích a žádal jsem bytosti tam nahoře, aby přišly dolů a vzaly mě zpátky domů. Což se stalo dlouhou debatou o tom, proč toto nemůže být učiněno... Tedy prozatím. Michael Cremo říká: „Nevzešli jsme z hmoty; naopak jsme sestoupili dolů ze sféry čistého vědomí, ducha.“ A to je ten pocit, který jsem zažíval jako dítě při pohledu zpět směrem k místu svého původu - hvězdám. Své tvrzení zakládá na zjištěních moderní vědy a na studiu velkých světových tradicí moudrosti, včetně Védské filosofie staré Indie.

Pocházejí neideintifikovatelné létající předměty z jiných planet nebo sídlí na Zemi? Záhadné stroje se prý zjevují znenadání možná z jiné dimenze a většinou unikají nejen lidským smyslům, ale třeba i pozornému hledáčku radarových stanic. Mezi ně patřilo i zvonovité červenooranžově žhnoucí těleso, kterému stíhačky F 106 málem nestačily.

Jsou lidé zcela samostatně fungující bytostí s organismem, který je potažen kůží a zasazenou v lebce obsahující mozek? Nebo obecně existuji efektivní, byť jemné, vnitřní spojitosti mezi lidmi a světem? V této studii se má za to, že druhá zmíněná alternativa je pravdivá. Přesto, že důkazy jemných spojitostí nejsou ve formě nevyvratitelných „pevných informací", jsou průkazné a významné.

Chceme-li změnit svět k obrazu svému, musíme změnit sebe k obrazu božímu. Jaký může být náš svět, vidí-li lidstvo obraz sebe a boha pokřivený?

“Všechna projevená realita je výsledkem existence tajemné skryté kosmické inteligence. V každé lidské bytosti dřímá schopnost převzít nad touto silou kontrolu s blahodárným prospěchem pro svou vlastní existenci. Teprve v tuto chvíli se projeví skutečný účinek moudré inteligentní síly lidské Mysli.“

Max Planck, 1944

V hodině fyziky se dozvíme, že „realita" není nic jiného než iluze, „zamrzlá" energie. Někteří to tvr­dili již před stoletími.

Tam venku jsou nepředstavitelné zázraky pro ty, kteří z nich dokážou sejmout závoj halící pravdu."
Astronaut Neil A. Armstrong u příležitosti 25. výročí přistání Apollo 11 na Měsíci

"Ze všeho nejdřív pohubím všechny právníky."

 (Jindřich VI. dějství 2, W. Shakespeare)